|
|
What preceded the Prague Spring? Diversification in the Communist Party between 1954-1968.
Škvarkovská, Tatiana ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Táto práca sa zaoberá vývojom na československej politickej scéne a predovšetkým v Komunistickej strane Československa v období 1953-1969. Jedným z hlavných znakov tohto obdobia je čiastočné uvoľnenie komunistického režimu, čo umožnilo formovanie a reprezentáciu politických skupín a hnutí, ktoré mali záujem o spoluprácu na formovaní politiky krajiny s vedúcou stranou. Práca sa sústreďuje na najväčšie a najvýraznejšie skupiny, ktoré by sa v tomto období mohli považovať za opozičné, ale aj na jednotlivé skupiny vznikajúce priamo v KSČ, ktoré mali naozajstný vplyv na politické dianie. Práca je rozdelená na 6 hlavných kapitol. V úvode sa zaoberá ideológiou strany, jej vznikom, formovaním a cestou k moci. Ďalej sa venuje roku 1953 a vývoju v nasledujúcom období, ktorý bol významným mílnikom v období komunistickej vlády nie len v Československu, ale aj naprieč ostatnými krajinami ZSSR. Nasledujúce kapitoly sa venujú jednotlivým prevažne politickým skupinám, ktoré v tomto období vznikli alebo obnovili svoju činnosť, či už v strane alebo mimo nej. V závere sa nachádza zhrnutie skúmaných udalostí.
|
|
|
Obraz životního stylu v období normalizace na stránkách magazínu Chatař: časopis pro chataře a chalupáře
Červená, Kristýna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Obraz životního stylu na stránkách magazínu Chatař: časopis pro chataře a chalupáře v období normalizace se zabývá vývojem a teoretickým vymezením volného času. Věnuje se vývoji chataření a chalupaření a výkladům jednotlivých pojmů spojených s touto volnočasovou aktivitou. Součástí práce je kapitola zaměřená na společensko-politický vývoj, která zdůrazňuje především roli médií v tehdejším politickém systému. Prostor práce je věnován také představení časopisu Chatař a popisu spolupráce redakce s jeho čtenářskou základnou. Cílem diplomové práce je provedení historické analýzy vybraných aspektů životního stylu v období normalizace a analýza obsahu časopisu Chatař v letech 1969-1989. Provedením obsahové analýzy byly objasněny tematické celky, které v magazínu převažovaly. Vybrané celky: kutilství, rodina, obsah časopisu cílený na ženy a politicko-ideologický obsah, byly poté dále zpracovány historicko-srovnávací metodou. Součástí výzkumné části práce je také dotazníkové šetření, které umožnilo doplnění vybraných teoretických poznatků o konkrétní zkušenosti respondentů. Časopis Chatař v období normalizace představoval jedinečný zdroj informací.
|
|
|
Institucionální tlak na práci novináře a jeho autocenzurní aktivity v kontextu reforem konce šedesátých let
Fencl, Ondřej ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Cílem práce je přiblížit na základě dotazování pamětníků z řad žurnalistů každodenní agendu a pracovní rutiny českého novináře zaměstnaného v denním tisku v letech cca 1965-74. Stěžejním problémem je zkoumání míry vnějšího institucionálního tlaku na novináře v kontrastu s autocenzurou, touto optikou je práce novináře na přelomu šedesátých a sedmdesátých let nahlížena. Tzv. pražské jaro je chápáno jako mezník, který rozděluje práci na tři výchozí pozice: "období tání" před rokem 1968, období relativní svobody slova od ledna 1968 do poloviny roku 1969 a období následující, ohraničené stabilizací normalizačního režimu v první polovině sedmdesátých let.
|
|
| |
|
|
What preceded the Prague Spring? Diversification in the Communist Party between 1954-1968.
Škvarkovská, Tatiana ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Táto práca sa zaoberá vývojom na československej politickej scéne a predovšetkým v Komunistickej strane Československa v období 1953-1969. Jedným z hlavných znakov tohto obdobia je čiastočné uvoľnenie komunistického režimu, čo umožnilo formovanie a reprezentáciu politických skupín a hnutí, ktoré mali záujem o spoluprácu na formovaní politiky krajiny s vedúcou stranou. Práca sa sústreďuje na najväčšie a najvýraznejšie skupiny, ktoré by sa v tomto období mohli považovať za opozičné, ale aj na jednotlivé skupiny vznikajúce priamo v KSČ, ktoré mali naozajstný vplyv na politické dianie. Práca je rozdelená na 6 hlavných kapitol. V úvode sa zaoberá ideológiou strany, jej vznikom, formovaním a cestou k moci. Ďalej sa venuje roku 1953 a vývoju v nasledujúcom období, ktorý bol významným mílnikom v období komunistickej vlády nie len v Československu, ale aj naprieč ostatnými krajinami ZSSR. Nasledujúce kapitoly sa venujú jednotlivým prevažne politickým skupinám, ktoré v tomto období vznikli alebo obnovili svoju činnosť, či už v strane alebo mimo nej. V závere sa nachádza zhrnutie skúmaných udalostí.
|
|
|
Poučeni z krizového vývoje. Události roku 1968 v normalizačním filmu 70. let
Vtelenská, Lucie ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje srovnání obrazu roku 1968 v dokumentu Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ a ve vybrané filmové tvorbě 70. let, která dané období tematizuje. Konkrétně se jedná o snímky Hroch (Karel Steklý, 1973), Za volantem nepřítel (Karel Steklý, 1974), Tobě hrana zvonit nebude (Vojtěch Trapl, 1975), Tam, kde hnízdí čápi (Karel Steklý, 1975), Bouřlivé víno (Václav Vorlíček, 1976), Štvanice (Jiří Sequens, 1979) a Studna (Jiří Sequens, 1979). Cílem práce je postihnout základní témata a klíčové motivy, s jejichž pomocí je vytvářeno ideologické vyprávění o krizovém období 1968-1969 ve výchozím dokumentu Poučení a zjistit, nakolik se dané motivy uplatňují ve sledované filmové tvorbě.
|
|
|
Komparace západoněmeckého a československého studentského hnutí v šedesátých letech dvacátého století
Batková, Žaneta ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem bakalářské práce je komparace studentského hnutí ve Spolkové republice Německo a v Československé socialistické republice v šedesátých letech dvacátého století. První část analyzuje myšlenkové zdroje studentského hnutí ve Spolkové republice Německo, příčiny jeho vzniku, cíle a průběh. V další kapitole je ze stejné perspektivy analyzováno studentské hnutí v Československé socialistické republice, tedy v zemi, jejíž politický systém se od SRN výrazně odlišoval. Následuje provedení komparace obou hnutí, přičemž důraz je kladen na jejich specifika a myšlenkové zdroje. Pozornost práce se zaměřuje také na vzájemné kontakty mezi představiteli hnutí.
|
|
|
Obraz životního stylu v období normalizace na stránkách magazínu Chatař: časopis pro chataře a chalupáře
Červená, Kristýna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Obraz životního stylu na stránkách magazínu Chatař: časopis pro chataře a chalupáře v období normalizace se zabývá vývojem a teoretickým vymezením volného času. Věnuje se vývoji chataření a chalupaření a výkladům jednotlivých pojmů spojených s touto volnočasovou aktivitou. Součástí práce je kapitola zaměřená na společensko-politický vývoj, která zdůrazňuje především roli médií v tehdejším politickém systému. Prostor práce je věnován také představení časopisu Chatař a popisu spolupráce redakce s jeho čtenářskou základnou. Cílem diplomové práce je provedení historické analýzy vybraných aspektů životního stylu v období normalizace a analýza obsahu časopisu Chatař v letech 1969-1989. Provedením obsahové analýzy byly objasněny tematické celky, které v magazínu převažovaly. Vybrané celky: kutilství, rodina, obsah časopisu cílený na ženy a politicko-ideologický obsah, byly poté dále zpracovány historicko-srovnávací metodou. Součástí výzkumné části práce je také dotazníkové šetření, které umožnilo doplnění vybraných teoretických poznatků o konkrétní zkušenosti respondentů. Časopis Chatař v období normalizace představoval jedinečný zdroj informací.
|
|
|
Případ Rudolfa Baráka v médiích pražského jara
Němec, Adam ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "Případ Rudolfa Baráka v médiích pražského jara" se zabývá liberalizací médií v roce 1968 v Československu a demonstruje ji na mediální aféře bývalého ministra vnitra Rudolfa Baráka. Popisuje reformní tendence a jejich dopady v politické i mediální sféře v průběhu šedesátých let, politické i společenské změny, významné úpravy mediální legislativy a změny ve fungování mediální organizace, rehabilitační procesy s politickými vězni. Shrnuje zásadní události, které formovaly kariéru Rudolfa Baráka, jeho působení v komunistické straně a na ministerstvu vnitra, boj o moc, zatčení, vyšetřování a věznění, a konečně také propuštění na svobodu a snahu o rehabilitaci. Analýzou mediálních obsahů ve třech reprezentativních tištěných periodicích z této doby zjištuje tato práce mediální pokrytí procesu s Rudolfem Barákem z roku 1962 a jeho propuštění z vězení v roce 1968; porovnává mediální obraz Rudolfa Baráka ve vybraných periodicích navzájem.
|
|
|
Heřman Josef Tyl
Feranc, Daniel ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Práce nazvaná Heřman Josef Tyl nabízí chybějící celkové zpracování života této významné církevní osobnosti, opata jednoho z nejstarších premonstrátských klášterů založeného českých šlechticem blahoslaveným Hroznatou v Teplé, která prožila utrpení dvou totalit 20 století. nacismu v koncentračních táborech a komunismu ve věznicích a uranových pracovních táborech, jakož i různé perzekuční zásahy do jeho života v podobě odebrání státního souhlasu. Práce se přitom věnuje také obdobím jeho života, která doposud postrádala zpracování. To se týká zejména Tylova dětství, dospívání, studií a života po roce 1958, kdy pracoval jako skladník na Cakovském družstvu a vrátil se ke kněžské službě, kterou mu znovu znemožnil zásah komunistické totalitní moci odebráním státního souhlasu, aby se v závěru svého života opět ke kněžské službě vrátil a dokonce byl zvolen opatem tepelského kláštera. Práce nabízí také historicko-kritické zhodnocení údajů známých z Tylovy autobiografie, dotýkajících se zejména období od jeho zatčení gestapem v roce 1942, až do jeho propuštění z komunistických vězení a jejich doplnění na základě získaných pramenů. Zpracování disertační práce se opíralo o shromážděné archivní prameny vztahující se k osobě Heřmana Josefa Tyla: jeho pozůstalost, úřední listiny a dokumenty, materiály vzniklé z...
|
host ::
RSS.